Nastaly krušné časy a já už nemám své dlouhé vlasy. Potřebovali jsme holt peníze, a tak jsem to sundala a prodala na příčesky.

To si samozřejmě dělám srandu. Ale ostříhání vážně nastalo, avšak z jiného důvodu.

Měla jsem krásné douhé vlasy téměř do pasu. Vlasy, které byly neskutečně husté a kvalitní. Takové ty o kterých každá holka tiše sní. Teda skoro každá. No jednoduše každá ta, která má jen pár jemných vlasků šesti řadami. 

Každý mi mé vlasy chválil, káždý z nich byl unešen. Mě to tak úchvatné zase nepřišlo. Několikrát do měsíce se mě náhodní lidé (ženy) ptali, co používám, co jím, jak jsem toho docílila. Má odpověď byla vždy jednoduchá. “Genetika” Tyhle božské vlasy totiž máme v rodině. Takové to dědictví, co se dostává, v tomto případě nosí po generace.

Jenže pravdou je, že kdo takové vlasy nemá, vůbec netuší o co “přichází”. Nosit tuhle krásu na hlavě vyžaduje velké usilí, což si většina toužících žen nedokáže ani představit.

  Jaká jsou tedy úskalí dlouhých, hustých vlasů?

Prvé řadě je to váha. Sice se to nezdá, ale takové vlasy mohou vážit až 2 kg, což se dost pronese. S tímto faktem i souvisí to, že nezáleží, zda jsou rozpuštěné, v copu, drdolu, či culíku, tak či tak si neskutečně zatěžujete krční páteř, což je po pár týdnech projeví na rostoucím hrbu. Ne to si dělám srandu. I když…? 🙂

Druhé úskalí se týká houšťky. Ono totiž můžete potkat řadu dlouhovlásek, ale pořád mají jemné chmýří, které přeci jen tolik neváží, nepřekáží, necuchá se, rychle schne a je snadné na úpravu. V mém případě se však jednalo o koňské žně. 

S tím je spojen další velký problém, a to mytí. V takových žíních se šampón zasekne a vy spotřebujete neskutečné množství vody na to, abyste jej dostali ven. Nedej bože, když si chcete vlasy umýt šamponem dvakrát. 

Z počátku jsem si myslela, že jsem jen nešikovná, ale naštěstí každá kadeřnice, která měla tu smůlu mi vlasy mýt, mi tento fakt se zděšením potvrdila. 

Poté, co se Vám po zhruba 35 minutách podaří nějakým způsobem šampon a kondicionér vymýt, nastává další trápení. A to v podobě vysušení a úpravy. Kromě dvou kadeřnic, nebyla žádná sto mi vlasy pořádně a správně vyfoukat. Ty co to zvládly, nad tím strávily 45 minut a dost se u toho zapotily. A to doslova. Takže si asi dokážete představit jak je to moc fajn, když to děláte sami doma v koupelně. Operace na dvě hodiny.

Nicméně, celé ty roky jsem to nějak zvládala, protože mě pořád okolí přesvědčovalo, že se nemůžu ostříhat, neboť by toho byla věčná škoda. A tak jsem byla chvílema spokojená, a chvílema jsem nadávala jako špaček, jaká je to otrava.

Hlavní zlom však nastal, když jsem se přestěhovala do Austrálie. První týdny v Melbourne to jakžtakž šlo. Tedy pouze do doby, než jsme šli běhat nebo cvičit do posilovny. Hlavní problém se dostavil při samotném fenování. Než se mi podařilo celou hlavu vyfoukat, byla jsem znovu celá zpocená. 

A tak mi jednoho dne došla trpělivost a přišlo velké rozhodnutí. Bez váhání jsem řekla T. : “Jdeme hledat nějaký kadeřnický salon, protože já už fakt nemůžu.” Asi jsem musela vypadat opravdu hdoně vytočeně a především zoufale, neboť T. poprvé neprotestoval a nesliboval, jak mě bude každý den česat. Což mimochodem vážně občas dělal. Na místo toho jen s úsměvem odpověděl: “Tak jo”.

O tom, že služby jsou v Austrálii jedna z nejdražších investic, jsem věděla. Zajít si tady na manikúru, depilaci či masáž si opravdu nemůžete s průměrným platem dovolit. Dalo mi tedy velkou práci najít někoho za rozumnou cenu, ale zároveň v dobrém salonu, kde vědí, jak na to. Co si budeme povídat. Ono když jdete sundavat 35cm, tak chcete odcházet aspoň v trochu pohledném stavu a ne s hrncem na hlavě.

Což se mi mimochodem stalo v 16 letech, kdy jsem si v punkové éře ostříhala číro a po týdnu, co se na to doma přišlo, to šlo celé dolu.

Naštěstí volba salonu byla více než dobrá. Samotný majitel, který mě stříhal, uznal, že jsem se rozhodla správně, a tak jsem odcházela o takové 1kg lehčí a spokojená, avšak ne 100% přesvědčená, že jsem udělala dobře.

Nicméně největší radost nastala při příletu do Darwinu.

Ač se to nezdá a teplota je v Northern Territory třeba jen 31 stupňů, díky vysoké vlhkosti  (okolo 85%) a tropickému pásmu, je tu pocitově okolo 40 stupňů. To znamená, že veškeré sportování, procházky, ale jakékoliv i jiné aktivity (třeba uklízení zahrady) jsou velmi velmi fyzicky vysilující. A co víc, především se u nich neskutečně zpotíte. A když píši zpotíte, tak to tak, že z Vás doslova leje voda, což se mě osobně nikdo nestalo. Ani na hodinách bikram yogy v Praze, kde nás rozhodně nešetřili.

Díky tomuto faktu jsem byla a stále jsem moc ráda, že jsem se rozhodla a vlasy opravdu ostříhala.

Takže tady je doporučení pro všechny dlouhovlásky, hustovlásky, dreadařky a dreadaře. Opravdu neváhejte a vlasy bez milosti ostříhejte.

Zaprvé ušetříte poměrně dost (pokud tak uděláte mimo Austrálii) a za druhé mi poděkujete, protože po pár hodinách v Northern Territory pochopíte, o čem mluvím.

Foto na ukázku, jak to vypadá teď. A stejně jsem mohla ještě takových 10 cm dát dolu. Tak třeba příště 🙂

Share: